Ráda bych dodala, že mi nikdo nedržel nůž pod krkem, nebo mě jinak nenutil, abych ukázala světu svůj slohový um. Zkrátka a dobře tahle táborová svatba byla mojí Zuzky! Mojí nejmilejší bezkrevní ségry (rozuměj, nemáme spolu žádný pokrevní pouto, ale jak kdyby tam bylo)! Zůza je moje ségra a ať si krev, DNA nebo rodný list říká co chce.
Před samotnou svatbou Zuzky, a nezapomínejme ani na ženicha Lukáše, se pojďme vrátit k zásnubám, dám vám totiž malý tip. Je fakt maličkej a možná si budete říkat, že je to přece nad slunce jasný ale.. pokud je vaše kamarádka detektiv nebo třeba jen svatební šílenec (někdy jako já 2v1), bude se vám hodit. Lukáš se vyslovil a Zuzku požádal o ruku na jejich společné dovolené v Portugalsku. Já o jejich zásnubách věděla jen pár hodin poté, aniž by mi to Zuzka nadšeně volala nebo psala. Ptáte se jak? Bylo to z fotky! Pokud chcete vaše okolí překvapit, popřemýšlejte při sdílení fotek z vašich cest, jestli nemáte kámošku Sherlocka Holmese! Nemáte zač.
Pozor spoiler, Zuzka řekla ano! Frčíme dál.
Nevěsta Zuzka je organizačně hodně schopná a měla jasnou představu, jak byl jejich den měl vypadat. Domluvily jsem se tedy hned na začátku, že já se na téhle svatbě postarám o dekorace, květiny a v samotný den o to, aby vše běželo jak má. Zuzka s Lukášem si pak domluví jednotlivé dodavatele. Celá organizace před svatbou běžela jak po drátkách a Zuzka s Lukášem měli všechno zařízené v rekordním čase. Pro svůj svatební den si vybrali areál letního tábora - Kemp Kroužky nad Moníncem, který splňoval naprosto všechno, co od svatebního místa chtěli. Tady je asi třeba zmínit, že osazenstvo hostů bylo poměrně divoké. :D Ženich je totální párty boy tělem i duší a jeho početná armáda kamarádů je snad ještě divočejší. Cílem bylo tedy najít místo, kam se vejde všech cca 110 hostů, děti, psi, párty poběží až do druhého dne a v neposlední řadě se tam všichni vyspí. Pokud tedy hledáte místo pro velkou skupinu hostů, jehož pronájem vaše peněženka hravě ustojí, doporučujeme právě Kroužky. Navíc je tam krásný les, který si přímo říkal o to, udělat obřad právě tam.
Místo obřadu mi hned po první prohlídce přišlo jako naprostá pecka, Zuzka s Lukášem jsou aktivní výletníci a obřad v lese se mi k nim zkrátka strašně hodil. Obřadní místo jsem jen maličko doladila dekoracemi ve tmavém dřevě a květinami v podzimních barvách. Dekorace se vždy snažím vybírat tak, aby do prostředí přirozeně zapadly a nepůsobilo to dojmem, že tam ty věci nepatří. V den svatby panoval všude klídek a dobrá atmosféra, z předchozího dne jsme měli všechno nachystané a nebudu vám lhát já se zdržovala víceméně jen v pokoji nevěsty se skleničkou v ruce. No co, morální podpora kamarádky je třeba! Tady bych po stotisícáté chtěla zmínit, jak strašně důležité je vybrat si boží dodavatele pro váš velký den. Dodavatelé můžou vyšperkovat váš den k absolutní dokonalosti. Takovým člověkem je třeba Janička
@janinynevesty, která dělala Zuzce, maminkám a svědkyním makeup a vlasy. Janička je přesně ten člověk, kterého chcete ve svůj svatební den vedle sebe mít. Za objektivem byla
@g_soltaphoto se kterou jsem se na svatbě potkala poprvé a doufám, že ne naposledy. Mrkejte na ty fotky!
Ode mě to asi není moc objektiví, ale Zuzka s Lukášem byli strašně krásní! Ano, bulela jsem jako želva, zase! Když jsme si všichni pobrečeli, přesunuli jsme se na volné prostranství, kde se vyfotila společná fotka - vřele všem doporučuju cvaknout jí hned po obřadu, hosty pak už nemáte nikdy šanci svolat. Po fotce pronesl tatínek nevěsty proslov, někteří (nebudu zmiňovat kdo) zase brečeli a šlo se jíst. Z čeho jsem byla já i ostatní hosté hodně nadšeni, byly dárky. Každý dostal jako dárek bílý plecháček, který si mohl na místě pomalovat speciálním fixem a doma zapéct. Já hrozně cením, když se dárek pro hosty nějak pojí s nevěstou a ženichem. A v tomhle případě si to zase sedlo jak pr*el na plecháček! Hrneček už jsem měla několikrát na čundru, takže dávám 10 z 10 a posílám tip dál. Odpoledne se hodně tančilo, pilo a veselilo. Zase nejsem asi objektivní, ale byla to strašně pohodová a krásná akce. Kolem jedné hodiny ranní mě tančení (nebo alkohol?) zmohlo a o tom co se dělo dál, jsem se dozvěděla až druhý den při pohledu na moje bílé conversky, které jsem Zuzce půjčila, když jsem odcházela spát. V neděli jsem je pak vyhodila.
Mám tě ráda Zuzi!
Tvoje bezkrevní ségra Kačí <3
